Blog

Každý z nás se snaží, aby jeho domov byl co nejútulnější. Aby byl komfortně vybaven. Aby splňoval požadavky ohledně designu i praktických požadavků. Všichni toužíme po tom, aby náš dům byl náš hrad. Všichni chceme, abychom se v našich bytech co nejlépe cítili, aby se nám v nich co nejlépe žilo.

Ale copak trávíme většinu času jen doma? Trávíme přece mnoho času také v zaměstnání, naše děti pak ve škole.Určitě by nám tedy nemělo být lhostejné, jak to tam vypadá. Kultura bydlení se přece netýká jen našich domácností.
 

Nejen domácí prostor

Jsou zaměstnavatelé, kteří se snaží, aby pracovní prostředí bylo útulné a příjemné. Protože atmosféra na pracovišti se samozřejmě odrazí také na pracovním výsledku. Někteří zaměstnavatelé tak činí nikoli z ohledů na zaměstnance, ale spíše z ohledu na své klienty. Jsou ovšem zaměstnavatelé, které se pracovnímu prostředí nevěnují a je velmi obtížné donutit je pořídit i nové židle, když ty staré se rozpadávají. Ovšem rozhodně se nenechte odradit. Připravte si argumenty, proč by to mělo vypadat v práci co nejlépe.

Nejinak je to třeba také ve škole či ve školce. I Vaše děti by měly být obklopeny příjemným prostředím. Některé děti docházejí do krásných moderních škol a školek. Ovšem ne všechny mají to štěstí. To ovšem neznamená, že děti musí vyrůstat ve starém neútulném prostředí. Můžete se domluvit s ostatními rodiči a pro zázemí svých dětí ve staré a nevyhovující škole něco udělat.

A co třeba veřejný prostor? Veřejná prostranství přece nemusí být doménou jen zahradních architektů, ale třeba také Vaší. Vadí Vám nedostatek zeleně? Co třeba zorganizovat brigádu? Dříve to bývalo běžné, že lidé pracovali na kultivaci svého prostředí, tak proč by to teď nebylo možné? Jde hodně o to, abychom si všichni sáhli do svědomí a začali něco dělat pro náš společný prostor. Dost možná to svým dětem dlužíme.

Každý z nás se snaží, aby jeho domov byl co nejútulnější. Aby byl komfortně vybaven. Aby splňoval požadavky ohledně designu i praktických požadavků. Všichni toužíme po tom, aby náš dům byl náš hrad. Všichni chceme, abychom se v našich bytech co nejlépe cítili, aby se nám v nich co nejlépe žilo.

Ale copak trávíme většinu času jen doma? Trávíme přece mnoho času také v zaměstnání, naše děti pak ve škole.Určitě by nám tedy nemělo být lhostejné, jak to tam vypadá. Kultura bydlení se přece netýká jen našich domácností.
 

Nejen domácí prostor

Jsou zaměstnavatelé, kteří se snaží, aby pracovní prostředí bylo útulné a příjemné. Protože atmosféra na pracovišti se samozřejmě odrazí také na pracovním výsledku. Někteří zaměstnavatelé tak činí nikoli z ohledů na zaměstnance, ale spíše z ohledu na své klienty. Jsou ovšem zaměstnavatelé, které se pracovnímu prostředí nevěnují a je velmi obtížné donutit je pořídit i nové židle, když ty staré se rozpadávají. Ovšem rozhodně se nenechte odradit. Připravte si argumenty, proč by to mělo vypadat v práci co nejlépe.

Nejinak je to třeba také ve škole či ve školce. I Vaše děti by měly být obklopeny příjemným prostředím. Některé děti docházejí do krásných moderních škol a školek. Ovšem ne všechny mají to štěstí. To ovšem neznamená, že děti musí vyrůstat ve starém neútulném prostředí. Můžete se domluvit s ostatními rodiči a pro zázemí svých dětí ve staré a nevyhovující škole něco udělat.

A co třeba veřejný prostor? Veřejná prostranství přece nemusí být doménou jen zahradních architektů, ale třeba také Vaší. Vadí Vám nedostatek zeleně? Co třeba zorganizovat brigádu? Dříve to bývalo běžné, že lidé pracovali na kultivaci svého prostředí, tak proč by to teď nebylo možné? Jde hodně o to, abychom si všichni sáhli do svědomí a začali něco dělat pro náš společný prostor. Dost možná to svým dětem dlužíme.

Již v lednu začíná v českých městech Festival Scandi, který přiváží aktuální filmy z Dánska, Finska, Švédska, Norska a Islandu.

V sekci Scandi novinky a premiéry budou uvedeny ty nejnovější filmy. Mezi největší hity letošního roku patří novinka Sámská krev, jež režírovala Amanda kernell. Tento film bude u nás k vidění dokonce na třech speciálních projekcích a to dokonce před premiérou na festivalu v Göteborgu. Mezi další významné počiny patří letos norský thriller Pyroman Erika Skjoldbjaerga. V této sekci také můžete vidět výpravné historické drama Královna Kristýna, starosvětský dobrodružný film Poslední král a v neposlední řadě komediální drama Komuna.

V další sekci Best Of Scandi se objeví nejúspěšnější a nejkvalitnější filmy předchozích ročníku. Tam se objeví právě třeba Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě nebo svérázná komedie z Finska Mrzout. Nemůže chybět ani islandský film O koních a lidech či O kuřatech a lidech nebo mistrovsky provedená analýza manželské krize Vyšší moc.

V další sekci Fenomén se pak objeví například Boj sněžného pluhu s mafií, Druhá šance, Idealista, V hlubinách, Vlna a Únos.

V rámci Festivalu Scandi si můžou diváci také zvolit, zda budou sledovat filmy z domova na televizních kanálech k tomu určených nebo dokonce na mobilu či tabletu. Samozřejmě můžete vyrazit i do kin ve vybraných městech, kterými jsou Praha, Brno, Zlín, Ostrava a také Plzeň. Samozřejmě i jiná menší města.
 
A v čem je Festival Scandi jiný a proč právě sledovat tuto přehlídku severských filmů? Přináší především nové severské filmy a tímto přístupem se pořadatel chce odlišit od podobných filmových přehlídek. Scandi letos uvidí diváci opět v těch nejlepších českých a slovenských kinech a dalších platformách, jak už bylo uvedeno.
 
Největším lákadlem, kromě nových filmů a zajímavých platforem, je samozřejmě to, že se jedná již o třetí ročník a tedy je jistě, že tato přehlídka má již nejen svoji tradici, ale také partnery a hlavně diváky.

Již v lednu začíná v českých městech Festival Scandi, který přiváží aktuální filmy z Dánska, Finska, Švédska, Norska a Islandu.

V sekci Scandi novinky a premiéry budou uvedeny ty nejnovější filmy. Mezi největší hity letošního roku patří novinka Sámská krev, jež režírovala Amanda kernell. Tento film bude u nás k vidění dokonce na třech speciálních projekcích a to dokonce před premiérou na festivalu v Göteborgu. Mezi další významné počiny patří letos norský thriller Pyroman Erika Skjoldbjaerga. V této sekci také můžete vidět výpravné historické drama Královna Kristýna, starosvětský dobrodružný film Poslední král a v neposlední řadě komediální drama Komuna.

V další sekci Best Of Scandi se objeví nejúspěšnější a nejkvalitnější filmy předchozích ročníku. Tam se objeví právě třeba Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě nebo svérázná komedie z Finska Mrzout. Nemůže chybět ani islandský film O koních a lidech či O kuřatech a lidech nebo mistrovsky provedená analýza manželské krize Vyšší moc.

V další sekci Fenomén se pak objeví například Boj sněžného pluhu s mafií, Druhá šance, Idealista, V hlubinách, Vlna a Únos.

V rámci Festivalu Scandi si můžou diváci také zvolit, zda budou sledovat filmy z domova na televizních kanálech k tomu určených nebo dokonce na mobilu či tabletu. Samozřejmě můžete vyrazit i do kin ve vybraných městech, kterými jsou Praha, Brno, Zlín, Ostrava a také Plzeň. Samozřejmě i jiná menší města.
 
A v čem je Festival Scandi jiný a proč právě sledovat tuto přehlídku severských filmů? Přináší především nové severské filmy a tímto přístupem se pořadatel chce odlišit od podobných filmových přehlídek. Scandi letos uvidí diváci opět v těch nejlepších českých a slovenských kinech a dalších platformách, jak už bylo uvedeno.
 
Největším lákadlem, kromě nových filmů a zajímavých platforem, je samozřejmě to, že se jedná již o třetí ročník a tedy je jistě, že tato přehlídka má již nejen svoji tradici, ale také partnery a hlavně diváky.

Domov je nepochybně tam, kde to máme rádi. Každý má poněkud odlišné představy o svém ideálním domově. Jinak to vnímá milovník venkova, jinak milovník městského životního stylu. Dnes si lidé, pokud chtějí začít bydlet, musí brát hypotéku.

Rozhodně není nijak překvapivé, když se ptají sebe samých: „Mám-li splácet po celý život hypotéku, nevyplatí se vzít si trochu větší a postavit si dům?“ To je otázka, kterou si musí odpovědět každý sám. Je život v rodinném domě skutečně to, po čem toužíte, nebo spíše chcete dostát určité společenské prestiži?

Každý v rodinném domě žít nemůže, je to naprosto neslučitelné s ekologickými požadavky. Ale je možné kultivovat prostředí sídlišť a další výstavbu koncipovat tak, aby bylo příjemné zde bydlet a lidé si nepřipadali jako v klecích. Z toho vychází koncept moderní architektury. V jiných zemích Evropské unie je běžné žít ve vkusných sídlištích.
K rozhodnutí Vám může pomoci, když si zhodnotíte klady i zápory bydlení v bytě či rodinném domě.
 

Bydlení v rodinném domě

 
Klady

• Nízké náklady na provoz bytu
• Komfort
• Svoboda

 
Zápory

• Údržba domu a zahrady
• Vyšší hypotéka
• Delší dojíždění do práce

Bydlení v bytě

 
Klady

• Snadnější údržba
• Dostupnost služeb ve městě
• Nižší hypotéka

 
Zápory

• Ne vždy příjemní sousedé
• Nedostatek soukromí
• Náklady na bydlení

 
 
Toto je samozřejmě jen takový nástin, každý má samozřejmě své vlastní představy. Rozhodně byste si ovšem měli uvědomit, že bydlet v bytě rozhodně není žádná ostuda. Existuje celá řada lidí, kterým život v bytě v podstatě vyhovuje a vesnický způsob života jim nic neříká, ale mají pocit, že v jejich postavení to není vhodné žít v bytě. Tento pocit je rozhodně scestný a může vést i ke špatnému rozhodnutí. Nejdůležitější je, abyste byli spokojeni.

Další problém může nastat, když dva partneři mají odlišné představy o společném bydlení a ten jeden se rozhoduje pro tu náročnější variantu jen proto, aby vyšel vstříc tomu druhému. Z dlouhodobého hlediska to ovšem může vést časem k partnerské krizi. I tuto dobu eventualitu je rozhodně třeba zohlednit.

Domov je nepochybně tam, kde to máme rádi. Každý má poněkud odlišné představy o svém ideálním domově. Jinak to vnímá milovník venkova, jinak milovník městského životního stylu. Dnes si lidé, pokud chtějí začít bydlet, musí brát hypotéku.

Rozhodně není nijak překvapivé, když se ptají sebe samých: „Mám-li splácet po celý život hypotéku, nevyplatí se vzít si trochu větší a postavit si dům?“ To je otázka, kterou si musí odpovědět každý sám. Je život v rodinném domě skutečně to, po čem toužíte, nebo spíše chcete dostát určité společenské prestiži?

Každý v rodinném domě žít nemůže, je to naprosto neslučitelné s ekologickými požadavky. Ale je možné kultivovat prostředí sídlišť a další výstavbu koncipovat tak, aby bylo příjemné zde bydlet a lidé si nepřipadali jako v klecích. Z toho vychází koncept moderní architektury. V jiných zemích Evropské unie je běžné žít ve vkusných sídlištích.
K rozhodnutí Vám může pomoci, když si zhodnotíte klady i zápory bydlení v bytě či rodinném domě.
 

Bydlení v rodinném domě

 
Klady

• Nízké náklady na provoz bytu
• Komfort
• Svoboda

 
Zápory

• Údržba domu a zahrady
• Vyšší hypotéka
• Delší dojíždění do práce

Bydlení v bytě

 
Klady

• Snadnější údržba
• Dostupnost služeb ve městě
• Nižší hypotéka

 
Zápory

• Ne vždy příjemní sousedé
• Nedostatek soukromí
• Náklady na bydlení

 
 
Toto je samozřejmě jen takový nástin, každý má samozřejmě své vlastní představy. Rozhodně byste si ovšem měli uvědomit, že bydlet v bytě rozhodně není žádná ostuda. Existuje celá řada lidí, kterým život v bytě v podstatě vyhovuje a vesnický způsob života jim nic neříká, ale mají pocit, že v jejich postavení to není vhodné žít v bytě. Tento pocit je rozhodně scestný a může vést i ke špatnému rozhodnutí. Nejdůležitější je, abyste byli spokojeni.

Další problém může nastat, když dva partneři mají odlišné představy o společném bydlení a ten jeden se rozhoduje pro tu náročnější variantu jen proto, aby vyšel vstříc tomu druhému. Z dlouhodobého hlediska to ovšem může vést časem k partnerské krizi. I tuto dobu eventualitu je rozhodně třeba zohlednit.

Napadlo vás někdy, jak vaše reakce na dítě působí? Jak moc ho ovlivňuje jenom to, jestli vás zajímá, co se dělo ve škole jenom kvůli známkám a učení, nebo vás zajímá i to, jaké poznatky ze školy jsou důležité pro vaše dítě? Například, pokud vás zajímá jenom, co bylo k obědu a jaké známky z jakých testů a zkoušení dítě dostalo, dítě se naučí, že ten zbytek, to, co je podle dítěte důležité, tedy legrace, kamarádi a přestávky a veškeré dění okolo, vy slyšet nechcete.

–          Z toho důvodu se vám přestane svěřovat se vším, co je pro život dítěte důležité, ať už to budou přátelé nebo později kluk nebo holka, ale třeba také zájmy dítěte a myšlenky na střední a dále vysokou školu. Tímto způsobem ze svého potomka můžete vychovat nedůvěřivého člověka, který má pocit, že nikoho nezajímá, jaké to dítě je, což mu může ztížit nejenom navazování osobních vztahů, ale také těch pracovních.

Vezměme si příklad:
Pokud vaše dítě něco rozbije, jsou jenom dva způsoby, jak na to reagovat. Buď začnete po dítěti křičet dřív, než všechno rozumně vysvětlí a omluví se, nebo mu dáte prostor, aby to vysvětlilo a pak z vlastní kasičky, pokud nějakou má, zaplatilo, co rozbilo. Ovšem je důležité dítěti připomenout, že to neznamená, že je špatné nebo že to udělalo schválně. Nehody se stávají, důležité je, aby dítě vědělo, že rozbíjet věci nesmí a aby to už podruhé neudělalo. Dítě tím naučíte mnohem víc než jenom křikem.

–          Pokud na dítě začnete křičet, dítě příště, až omylem něco způsobí a bude to doopravdy jenom nehoda z nevědomosti, buď to svede na někoho jiného, nebo bude zatloukat. V každém případě takovýmto způsobem vychováváte ze svého dítěte lháře.

Je důležité si pamatovat, že dítě si vytváří svoje první zkušenosti a svůj vlastní žebříček hodnot podle reakcí svých rodičů.

Z toho důvodu, když bude rodič hodnotit a poučovat, pokud jim to, co jim dítě říká, nezapadá do jejich představ o chování dítěte, dítě vám přestane většinu věcí říkat. Když už si ten žebříček vytváří, začne všechno, co doma řekne, posuzovat podle měřítka „pokud řeknu tohle, jak rodiče zareagují? Bude lepší, když jim to neřeknu“.

Napadlo vás někdy, jak vaše reakce na dítě působí? Jak moc ho ovlivňuje jenom to, jestli vás zajímá, co se dělo ve škole jenom kvůli známkám a učení, nebo vás zajímá i to, jaké poznatky ze školy jsou důležité pro vaše dítě? Například, pokud vás zajímá jenom, co bylo k obědu a jaké známky z jakých testů a zkoušení dítě dostalo, dítě se naučí, že ten zbytek, to, co je podle dítěte důležité, tedy legrace, kamarádi a přestávky a veškeré dění okolo, vy slyšet nechcete.

–          Z toho důvodu se vám přestane svěřovat se vším, co je pro život dítěte důležité, ať už to budou přátelé nebo později kluk nebo holka, ale třeba také zájmy dítěte a myšlenky na střední a dále vysokou školu. Tímto způsobem ze svého potomka můžete vychovat nedůvěřivého člověka, který má pocit, že nikoho nezajímá, jaké to dítě je, což mu může ztížit nejenom navazování osobních vztahů, ale také těch pracovních.

Vezměme si příklad:
Pokud vaše dítě něco rozbije, jsou jenom dva způsoby, jak na to reagovat. Buď začnete po dítěti křičet dřív, než všechno rozumně vysvětlí a omluví se, nebo mu dáte prostor, aby to vysvětlilo a pak z vlastní kasičky, pokud nějakou má, zaplatilo, co rozbilo. Ovšem je důležité dítěti připomenout, že to neznamená, že je špatné nebo že to udělalo schválně. Nehody se stávají, důležité je, aby dítě vědělo, že rozbíjet věci nesmí a aby to už podruhé neudělalo. Dítě tím naučíte mnohem víc než jenom křikem.

–          Pokud na dítě začnete křičet, dítě příště, až omylem něco způsobí a bude to doopravdy jenom nehoda z nevědomosti, buď to svede na někoho jiného, nebo bude zatloukat. V každém případě takovýmto způsobem vychováváte ze svého dítěte lháře.

Je důležité si pamatovat, že dítě si vytváří svoje první zkušenosti a svůj vlastní žebříček hodnot podle reakcí svých rodičů.

Z toho důvodu, když bude rodič hodnotit a poučovat, pokud jim to, co jim dítě říká, nezapadá do jejich představ o chování dítěte, dítě vám přestane většinu věcí říkat. Když už si ten žebříček vytváří, začne všechno, co doma řekne, posuzovat podle měřítka „pokud řeknu tohle, jak rodiče zareagují? Bude lepší, když jim to neřeknu“.

Každým rokem můžete spatřit v ulicích Prahy hromadu závodníků, jak běží městem. Pokud je to na podzim a dějištěm je pražská Stromovka, bude to s největší pravděpodobností Memoriál Iva Domanského neboli maraton.
§  Tento závod je druhý nejstarší svého druhu v Čechách.
§  Starší už je jen ten, který se koná v Ostravě.

Pražští závodníci se mohou účastnit už více než půl století. Závod je podle organizátorů snadný. Mohou na trať prý vyběhnout i naprostí amatéři nebo jen víkendoví běžci.

Téměř celý závod se běží po rovině. Závod má deset okruhů, které dohromady čítají čtyři tisíce dvě stě devatenáct a půl kilometru. Maraton je ohraničen časovým limitem. Kdo nedoběhne do pěti hodin, ten už je mimo bodování. A aby se ti pomalejší závodníci netrápili celý závod zbytečně, je jim čas změřen už po šestém kole. Pokud se nedostaví do dvě a půl hodiny, musejí z kola ven.
 

Ti zodpovědní jsou zvýhodněni

Tak jako na každém závodě, i tady se platí startovné. Právě s tím nesouhlasil muž, po kterém je tento závod pojmenován. Jednotlivci zaplatí čtyři sta korun a štafeta jednou tolik. Štafeta je dvojice závodníků, která si mezi sebou trať rozdělí. Mohou to být dva muži, dvě ženy nebo smíšená dvojice. Jednotlivé kategorie jsou rozdělené i podle věku.

Muži i ženy jsou věkově rozděleni
a)     do devětatřiceti let
b)    od čtyřiceti do čtyřiceti devíti
c)     od padesáti do padesáti devíti
d)    od šedesáti do nekonečna.

Pokud bude mít závodník doklad, že absolvoval zdravotní prohlídku toho roku, kdy chce běžet, bude automaticky pojištěn pořadatelem.Ostatní běží na svou vlastní zodpovědnost. Pražský maraton se jmenuje „Memoriál Iva Domanského“ na počest tohoto muže, který byl vytrvalcem, trenérem, publicistou, moderátorem a velkým propagátorem této náročné běžecké disciplíny. Zemřel roku 2012.